kaja

[Mostock]

mas tu cca 2 veci tak sand to bdue stacit pa dan :))

BTW: jak se menuje ta hezka brunetka z tvy tridy?? (tusim ze vcera(pondeli) 
mela modrej vetr :) )

Karel IV.
Karel IV. Snad nejvzpomínanější panovník, který kdy českým zemím vládl. 
Narodil se 14. května 1316. Kde přesně není známo, ale patrně na Starém 
městě pražském kdesi v podhradí, jak uvádí kronikář Petr Žitavský. Byl 
prvorozeným synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.  Původně ho 
pojmenovali Václav.



Dětství měl vcelku pestré. Již v šesti letech ho jeho otec poslal na 
francouzský královský dvůr. Zde vládl král Karel IV. Sličný, švagr českého 
krále Jana Lucemburského. Mladý "Václav" přijal ve Francii při biřmování 
jméno Karel. Dostalo se mu zde též skvělého vzdělání a panovnické výchovy. 
Byl šlechticem, a to nejen na svou dobu, mimořádně schopným a talentovaným. 
Snad nejvíce se jeho vlohy, nepočítáme-li pozdější politické úspěchy, 
projevily ve zvládání jazyků. Karel plynně hovořil, ale také psát německy, 
francouzsky, latinsky, italsky a po návratu do Čech se znovu naučil i česky. 
Památné a velice často citované je jeho vyznání k rodnému jazyku, které 
můžeme nalézt v jeho vlastním životopise Vita Caroli: "Když jsme přišli do 
Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matky, ani sester, ani koho známého. Také 
řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme se jí opět naučili, takže 
jsme mluvili a rozuměli jako jiný Čech."



Cesta na český trůn a do českých zemí vůbec však nebyla zdaleka tak rychlá a 
přímá. Nejprve si tehdy teprve  patnáctiletý Karel musel prožít italskou 
anabázi. V letech 1331 až 1334 se pokoušel v severní Itálii hájit zájmy 
svého otce Jana Lucemburského. Pokus skončil nezdarem. Ještě v témže roce 
však Karla jeho otec jmenoval do úřadu moravského markraběte. Od této chvíle 
se již Karel na vládě svého otce významně podílel. Bohužel jeho schopnosti 
spravovat zemi a řešit politické problémy začali vyvolávat u jeho otce 
strach, že by ho snad jeho syn mohl s pomocí české šlechty připravit o trůn. 
Mladý Karel tedy Čechy téměř pravidelně opouštěl byl-li jeho otec Jan 
Lucemburský v Čechách také.



K usmíření otce syna nakonec přispěli především dvě okolnosti. Za prvé 
Janovy vleklé zdravotní potíže, které nakonec vyvrcholili jeho oslepnutím. A 
za druhé, římský císař Ludvík Bavor, jejich odvěký rival, který získal 
kontrolu na sborem volitelů římského krále.



Král Jan Lucemburský nakonec 11. června 1341 svolává slavnostní zasedání 
zemského sněmu, kde zasedá šlechta, vysoké duchovenstvo a další významní 
představitelé Českého království. Zde jim Jan oznámil své rozhodnutí, že 
jeho nástupcem na českém trůně se stane Karel. Přítomní s tímto návrhem 
vyslovili souhlas.



Nyní se Karel rozhodl řešit problém s římským králem. S podporou 
avignonského papežství se mu nakonec podařilo docílit zvolení nového 
římského krále. Stal se jím 26. listopadu 1346 on, i když na jeho volbě byli 
přítomni spíše jen druhořadí šlechtici. Také korunovace neproběhla v 
chrámech vhodných pro tento akt, tedy např. Cáchy nebo Kolín nad Rýnem, ale 
v Bonnu. Tato města i značné množství šlechticů bylo totiž na straně Ludvíka 
Bavora a takto Karlovu soupeři vyjadřovali podporu.



Po volbě se mohl král český a římský věnovat poměrům doma, tedy v Českém 
království. Spojení české koruny a koruny římské se stalo základním článkem 
jeho koncepce budování českého státu. Český stát považoval za 
nejcelistvější, hospodářsky nejmocnější a nejstabilnější součást Svaté říše 
římské. České země se měli stát jádrem rodových držav lucemburské dynastie. 
Jistý vyvrcholením jeho zájmu o domácí poměry a politiku se staly 
státoprávní akty z jara 1348: založení vysokého učení (7. dubna, byla to 
první univerzita ve střední Evropě) a založení Nového Města pražského. Byl 
také položen základní kámen k novému kamennému mostu přes Vltavu, který měl 
nahradit starý dřevěný most Juditin. V Praze v té době podle odhadů mělo žít 
30 000 až 80 000 obyvatel. České soustátí dostalo pevnou podobu a dostalo 
název "Země Koruny české". Pod ně patřilo: Království české, Markrabství 
moravské, slezské knížectví, později Horní a Dolní Lužice a od roku 1373 
Braniborsko. Založení Karlštejna přišlo nedlouho poté. Jak se můžeme 
dozvědět i v idealizované filmovém zpracování Noci na Karlštejně, byl hrad 
zbudován "jako pokladnice svatých ostatků, kde chce král o samotě rozjímat a 
oddávat se křesťanským skutkům pokory a sebezapírání" kam navíc nesměli 
ženy. Historicky měl být ale Karlštejn schránkou na uschování českých a 
říšských korunovačních klenotů. Hrad samotný patří mezi perly středověkého 
stavitelství a dnes je jedním z nejvyhledávanějších.



Karlovy ambice byli vysoké. Tento panovník však  patřil k těm vládcům, kteří 
je dokázali i naplnit. Počátkem dubna 1355 byl Karel IV. v Římě, Věčném 
městě, slavnostně korunován na římského císaře, čímž jistě dosáhl vrcholu 
jeho dobových politických možností. Je samozřejmé, že dosažení tohoto cíle 
nebylo snadné. Byl to však jeho dlouhodobý cíl.



Roku 1356 Karel IV. vydává dokument nazvaný Zlatá bula pro říši, což se 
stalo de facto ústavou Svaté říše římské. Ta zůstala v platnosti až do roku 
1806. Dokument se zabýval především způsobem volny římského krále.



Je velmi zajímavé sledovat cesty Karla IV. do Itálie. Už od jeho patnácti 
let jsou tyto cesty vždy spojeny se životní změnou. Nebo lépe řečeno s 
postupem nahoru na stupínku hierarchie a moci. Tehdy v patnácti letech se po 
návratu do Českého království stal markrabětem moravským. Druhá cesta pro 
něj znamenala korunovaci římským císařem, tedy jisté symbolické naplnění 
ideálního obrazu římského panovníka. Jediní další panovníci 14. století, 
kteří podnikli "římskou jízdu" byli Karlův děd Jindřich VII. a Ludvík Bavor. 
Řím navštívil Karel IV. také proto, aby napomohl návratu papeže do tohoto 
města. Tento jeho záměr se naplnil až krátce před jeho smrtí.



Základem stability českého soustátí za vlády Karla IV. byla rovnováha 
hlavních sil, podílejících se na politické moci. Karel určoval směr vnitřní 
i zahraniční politiky. Zde se zákonitě musel střetávat se zájmy české 
šlechty. Rozhodl se tedy tomuto pnutí předcházet tím, že schopným 
příslušníkům vyšší šlechty svěřil důležité úřady a využil jejich touhy po 
tom, aby se dostali do blízkosti panovníka. Případným pokusům českých pánů o 
omezení jeho postavení čelil také podporou církve. V té spatřoval určitou 
protiváhu vůči vyšší šlechtě a také vítaný zdroj vzdělaných úředníků pro 
rozšířující se správní orgány Království českého, celé Koruny české i Svaté 
říše římské. Další důležitou složkou pro rovnováhu sil se stala i města, 
jejichž význam rostl. Je samozřejmé, že ne vše se Karlovi zdařilo. Byl také 
několikrát nucen udělat ústupky zejména pak vůči českým pánům brzy po 
založení Pražské univerzity.



Šedesátá léta znamenala mocenskou expanzi do tzv. Nových Čech, neboli do 
zemí Braniborských a Frank. Karel také koupil strategický hrad Donaustauf. 
Území Braniborska bylo pro císaře velmi důležité a hodlal pro jeho získání 
udělat maximum. V idealizovaných představách o Karlu IV. se dnes tvrdí, že 
válkou nikdy nic nezískal. Není to tak docela pravda. Roku 1371 se 
braniborský markrabí Oto Braniborský po boku polského krále Kazimíra a 
uherského krále Ludvíka do sporu s Karlem IV. Ten proti Otovi vytáhl se 
silnou armádou a donutil jej vzdát se jakýchkoliv nároků na Braniborsko. Za 
to byla Otovi dána určitá kompenzace např. titul arcikomorníka svaté říše 
římské. Roku 1373 se tedy završilo letité úsilí Karla IV. o získání země 
Lucemburků.



V závěru svého života podnikl Karel IV. podnikl spolu se svým nejstarším 
synem Václavem cestu do Francie. Hovořil zde s králem Karlem V., jak byl se 
dnes řeklo, rozdělení sfér vlivu v Evropě a také v neposlední řadě o 
přesídlení papeže z Avignonu zpět do Říma. Bylo také dohodnuta a 
naplánováno, že polská koruna by měla v budoucnu připadnout Zikmundovi. 
Poměry se však vyvinuly jinak, a tak Zikmund v roce 1387 neusedl na trůn 
polský, ale uherský. Nakonec ani problém s přesídlením papeže nebyl vyřešen 
zrovna nejlépe. Urban VI. sice sídlil v Římě, ale francouzští kardinálové 
zvolili vzdoropapeže a ten setrvával v Avignonu. Toto rozštěpení neboli 
schisma papežského úřadu ukončil až později Zikmund.



Pokud jde o literární činnost krále českého a císaře římského Karla IV., pak 
je třeba zmínit jeho vlastní životopis Vita Caroli. Popisuje v něm svůj 
život až do roku 1340. Dalším jeho dílem je Život sv. Václava. Následují 
různé spisy náboženského a právního charakteru. Také stojí za zmínku jeho 
podpora dějepisectví. Jednak ve snaze oslavit svou vlastní vládu, ale také 
její přemyslovské kořeny.



Karel IV., syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, král český a císař 
římský, zemřel 29. listopadu 1378 na zápal plic. Při slavnostní pohřební 
řeči, pronesené vzdělancem Vojtěchem Raňkovým z Ježova, byl nazván "Otcem 
vlasti". Pan Vojtěch řekl také toto: "Smrti sice želeti musí všichni věrní a 
oplakávati vůbec všichni, nám však z Království českého tím tíže jest ji 
snášeti, tím trpčeji nad ní naříkati, čím více se mezi bouřlivými hrozícím 
nám válek příboji a hlomozem bojíme, že loď naše, tj. Čechie, od nepřátel 
pravděpodobně bude zmítána, zbaveni jsouce tak velikého veslaře a od 
takového kormidelníka opuštěni, věrného utěšitele ztrativše a dosud do 
přístavu pokoje vánky do plachet našich dujícími, jak jsme doufali, 
nedovedeni a nedohnáni." Věta věru prorocká.  Je tedy zřejmé, že jeho 
významu si byli velmi dobře vědomi již jeho současníci. České země totiž za 
jeho vlády prožívali nebývalý všestranný rozvoj a to kulturní, umělecký i 
hospodářský. Pohřben je tento náš snad největší panovník v královské hrobce 
v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kterou nechal sám zhotovit.

/////////////////////////





Karel IV.


* 14. 5. 1316 Praha



? 29. 11. 1378 Praha




Byl prvorozeným synem českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny 
(dcery krále Václava II.). Jeho křestní jméno bylo Václav, jméno Karel 
dostal při biřmování po kmotru - francouzském králi Karlovi IV. Krásném. Za 
pobytu na královském dvoře ve Francii navštěvoval přednášky na pařížské 
artistické fakultě; jeho učitelem a rádcem byl Pierre de Rosieres, v r. 1342 
zvolený za papeže (Kliment VI.). V l. 1330-33 spravoval severoitalské državy 
svého otce. V r. 1333 ho Jan Lucemburský na naléhání české šlechty pověřil 
správou Čech a Moravy. Českým králem se stal v r. 1346, když jeho otec 
zahynul v bitvě u Kresčaku; korunován byl novou svatováclavskou korunou v r. 
1347. Už v r. 1346 byl zvolen a korunován za německého krále; za římského 
císaře byl korunován ve Svatopetrské bazilice v r. 1355. - Po K. smrti 
zdědil český trůn (Čechy a Slezsko) jeho syn Václav IV. (z K. třetího 
manželství s Annou Svidnickou), Uhry syn Zikmund (z K. čtvrtého manželství s 
Annou Pomořanskou; po Václavově smrti se stal i králem českým), Zhořelecko 
dostal Zikmundův mladší bratr Jan (zvaný pak Zhořelecký); Moravu tehdy 
dostali do držení K. bratranci Jošt a Prokop.


K. učinil mnohé k prospěchu Českého království, za což ho také mistr Vojtěch 
Raňků z Ježova v pohřební řeči nazval "otcem národa". Jeho právněpolitická 
koncepce českého státu navazovala na velkomoravskou a přemyslovskou tradici, 
doplněnou myšlenkou karolinské říše. K posílení náboženského a vůbec 
duchovního života přispěl už v r. 1344 založením pražského arcibiskupství 
(českou církev tím vymanil z dosavadní závislosti na církvi německé) a 1348 
založením Emauzského kláštera na Novém Městě pražském pro mnichy slovanské 
liturgie. (Prvním pražským arcibiskupen se stal Arnošt z Pardubic, osobnost 
přesahující svým významem hranice českých zemí.) Zásadní význam pro rozvoj 
vzdělanosti v českých zemích (a také v jejich okolí) mělo především založení 
pražské (Karlovy) univerzity (zakládací listina nese datum 7. 4. 1348), s 
fakultou artistickou, lékařskou, právnickou a teologickou. Filozofie, které 
se v rámci tzv. sedmera svobodných umění vyučovalo na artistické fakultě, 
byla na univerzitě považována za důležitou součást odborné přípravy i 
lékařů, právníků a teologů. - V r. 1348 K. také povolal do Prahy Matyáše z 
Arrasu jako stavitele chrámu sv. Víta a začal i se stavbou Karlštejna, 
sakrální stavby - mystického ohniska Českého království. (Ohlas K. sklonů k 
mystice nalézají někteří badatelé nejen ve stavební koncepci Nového Města 
pražského a Karlštejna, ale i v dalších K. stavbách: např. základní kámen 
Karlova mostu byl položen 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut, aby rok, den, 
měsíc, hodina a minuty tvořily magické číslo, stejné při čtení z obou 
stran - 135797531.) Hluboce zbožný panovník podporoval mravně opravné snahy 
v církvi (povolal do Prahy Konrada Waldhausera, podporoval Milíče z 
Kroměříže), zároveň však měl blízko i k protohumanistické vzdělanosti 
italské - jak o tom svědčí jeho korespondence s Petrarkou. (K. kancléřem v 
l. 1353-74 byl Jan ze Středy.) Dal podnět k sepsání několika kronik (Beneše 
Krabice z Weitmile, opatovického opata Neplacha, Itala Giovanniho Marignoly, 
Přibíka Pulkavy z Radenína). Sám napsal k poctě sv. Václava legendu Historia 
nova de s. Wenceslao a sbírku morálně náboženských myšlenek a naučení 
Moralitates. Ve vlastním životopise Vita Caroli zachytil události od časů 
svého mládí do r. 1340. Vypracoval také korunovační řád českých králů. 
Přijímá se i jeho účast na redakci Majestas Carolina, který se (neúspěšně) 
pokoušel prosadit jako celozemský zákoník státního, trestního a soudního 
práva.


Bibliografie: Majestas Carolina, ed. H. Jireček, Codex iuris Bohemici, 2, 
1870; Spisy císaře Karla IV., ed. J. Emler, 1878; Vlastní životopis Karla 
IV., ed. J. Pavel, př. V. Chaloupecký, 1940, 2. vyd. 1946; Vlastní 
životopis, ed. J. Pavel, B. Ryba, J. Spěváček, 1979.

J. Cibulka: Český korunovační řád a jeho původ, 1934; J. Šusta: Karel IV. 
Otec a syn, 1946; J. Spěváček: Karel IV. Život a dílo, 1979, 2. vyd. 1981.




begin 666 karel.jpg
M_]C_X `02D9)1@`!`0```0`!``#_VP!#`!(,#1 -"Q(0#A 4$Q(5&RP=&Q na 8
M&S8G*2 L0#E$0S\Y/CU'4&971TMA33T^67E:86EM<G-R155]AGQOA69P<F[_
MVP!#`1,4%!L7&S0='31N23Y);FYN;FYN;FYN;FYN;FYN;FYN;FYN;FYN;FYN
M;FYN;FYN;FYN;FYN;FYN;FYN;FYN;F[_P `1" "P`)8#`2(``A$!`Q$!_\0`
M'P```04!`0$!`0$```````````$"`P0%!@<("0H+_\0`M1 ``@$#`P($`P4%
M! 0```%]`0(#``01!1(A,4$&$U%A!R)Q%#*!D:$((T*QP152T? D,V)R@@D*
M%A<8&1HE)B<H*2HT-38W.#DZ0T1%1D=(24I35%565UA96F-D969G:&EJ<W1U
M=G=X>7J#A(6&AXB)BI*3E)66EYB9FJ*CI*6FIZBIJK*SM+6VM[BYNL+#Q,7&
MQ\C)RM+3U-76U]C9VN'BX^3EYN?HZ>KQ\O/T]?;W^/GZ_\0`'P$``P$!`0$!
M`0$!`0````````$"`P0%!@<("0H+_\0`M1$``@$"! 0#! <%! 0``0)W``$"
M`Q$$!2$Q!A)!40=A<1,B,H$(%$*1H;'!"2,S4O 58G+1"A8D-.$E\1<8&1HF
M)R na I*C4V-S na Y.D-$149'2$E*4U155E=865IC9&5F9VAI:G-T=79W>'EZ na H.$
MA8:'B(F*DI.4E9:7F)F:HJ.DI::GJ*FJLK.TM;:WN+FZPL/$Q<;'R,G*TM/4
MU=;7V-G:XN/DY>;GZ.GJ\O/T]?;W^/GZ_]H`# ,!``(1`Q$`/P#=M=Z*8S'Y
M;*>2."Q]:L<JYSSD>O6JL,C*N'8LG9L=O>K:#"DAMW.<XK na B^8U:L07J_P#$
MMG!)RJ[O3I52WN)44R(#)'C.SU]Q[U;U&;RK)DX\R4;54]3G`K.87$"HBD"/
M./-QG'' (_(4IZ-6+CMJ;,-Y%/'\IZC."<&DEF na M;=GD*(@ZC.:R[=?DC%PL
M9<#:% ^8CI]>X_.G.C"*63R4B*J2,C<W3]*7M&+E)98O,DGFD=5C<J%SUP/_
M`*YJ!=J*HB1RFW'F29_#K2P>9)-(,JQXPZ\GG/KTQ5A na 701C.Y%&XD\_YXK-
ME(H9(DQ(">_;!'^?6D:3:QV*0K#G'<4[+!]KQD8'W?0?UI7 .,#D<=:3>IK&
M%U<EM7(RLK$CGG';M5">0FZVPCA 0&(ZXZ#^=3*!',JO*(PV>"1\U.>U,3 K
M<>8I!)7;GGC%7%;DO1F9,^YB<A<]!C na 5+&S$)OR6]C_.HYU F;C!R#BI$(!Z
M@]ZM[ 63A\C'..U52-\F`,<\5-$C,3(&QDXQ4*"1E^7 "- na GUSBH0[DC-Y"G
M<O)X'?\`STJ-HS.S na 2*-Z<CG/6B0[0H#9YP=QR2.U3VL na 0EW' 4J"1Q0]-1]
M"-[AH+DE0"K G!_#_P"O13)9%=BRLI!/&?\`.**I)6U$;I<1SL@!5025STQZ
M?S_"F*5^T[5D"%AG:IZFK%R%>>%6`.4;>/R_^O43QQCA4RP?S,9QC_/-*22D
MS%/0:8T5/-E<RR#A68\_ABH[N:58R=H0'&/P(Y/IZTZ7,*EP=Q;@L1D#_/\`
M6BUFD4%I%0GH0?X?<?SJ5KJQE%]4&FV+L45Y-V%(/WN!R?\`]?:N<O=;O[F4
ML93&.FU.`*W=;L6OXRT6W<IR/0CFLNVT5Y) ;B1(@,D@<D_A712]FES/<4N:
M^AJ^%KR>Y+M*20G&\]QV_+FMC<DER6+8#(,$'N"<_P`Q65;VHCMUBM_D3J9"
MV#GUJY ))#M na BW $XD;@#FL6N:5XH:T6I%=-.X^4_=Y V]:D52N&8JJD9YZY
M_P`XJXFG[N;B7<<?=3Y10;:.,85 >?O&G[%M69:G8S3&DSEB&9..%7TY'-$\
MC,J[``%ZL6Y_2K)RI.XY],U 0H5E`[4^1(9G95G^9 na 3R,4R)LE23D#IS2S1?
M.I7&X>U,A=20I!&6`Q56T$R_"2H^7 !SUI na D/D,%8;LYIQPO4Y-5H^9 IQ\V
M>G-19/4:(V),BL<'.!DU8BR)"#@_,1 na BHWB/F!=P&XC&*D?Y)BHSOSSGZ4,9
M(T0F0 ,5[_,,?E13//E1<1*2`>>:*5GT'8V)A,9-[N-[8Q na 8VC_/]*ADN/*S
M na AT&6)!YR/7]?RJQ;[&0MOW9&00>M5]61GM-D:]>!SCK_P#6S2MKJ8W,-]0N
M2-RL$/7H,5:M)Y)+=Y;AB1R1M'3'<XJ)=,<.$;:I/ .15^.!(8%5A_J^#C/3
MKT[\UK-Q2LB(\W4E-Q$;<A 1)]W(]*KB!9)2%4,PR<D8P>G6JVHWBVRLB,#)
MCTZ#W_SWJWIB2"SADD^])\Y]L]/TJ5%VN:7+L%M&@!;YR.@/0?058CE<CYNA
MZ "HBX8X'..GM2+.<X[^U:II(C5EGS<#'-1/+P>O2HR^>G6HW?%#8TA'YY(Y
MJ'(W9Z8]:5F)))J)SWS6;9J1SJ-I8#GUK(G+(ZLHXSUQ6O(08\>M9UPJE6W$
M`'C%5%ZB>Q9#X na 8LP9L`@^V*2 ,95!'(&,51TQ@\SP2C.. 3W'!Q^AK8B40S
M`C#(W3)Y%1/W=!Q=QFW;/@D`]_;BEG4-+@#<5/Y5"\ZB5F)SENW.*:DLB$XR
M"V<D]>]3RO<9'-OE<98X4<X7J:*N0+OC'[H9],\T4^>V na 6$M?$=O+<)%Y91&
M. Q'&?\`)K?C*O$')(!'(/&*X+3K)[J[AC1<G()/H :[%TN$9EW,%.5$9(P>
M>",<UI5BHO0YXNX74*2#YBN<8'&3^'IUJM.QAM);C na A >#TZ9%62.FX`L/3D
M?A5>^4R6=RGR[F1A^.*R71,LY3?Y\ZO+ER\@W9[UU_08Q@#IZ5PL3[%B?/1N
ME=M&^8D;KD"NBJK6)BQ_F;0<]Z9YF,^E!3/?WII5,XS^=96NB[B^:!SBFM+E
MN^*)(N.#Q487`R:+,=T!8_6CH,FE!'8X]ZBNB%B)]J+#*=[=[6VH#GIQ500R
M2?.[#&.!2)N>8%CDU-/)#:H%F?,F!\JFME&VB,[W,^5VM9UD4G&0#@]JZ.SE
M^TP.YC09QM8=#[8]:YZ1TN()&C4ADP>:U= <M"Z'!91E#[?UI5HWC<(/6Q;E
MMA"CG;\Y&01WJ-!&#YH)0O\`D:O.<Q.P`R.E0P18E91C& 4&/>N=-V-2%9G0
M[5'/7D9-%68W_P!(D!3GCI[=?Z44FUV&61:6^CP-+G8!R78\FH]/OX]5,D@)
MV@[23W^GH*YK7]5EU*X*(285/ '?WJYX49_*G10<Y&*WE3?+S/<Y[ZV1T*1P
M[LQMDMDCGGUJI=LHBF"D na X(.!WJ[+&\063>HV_>X[<YYJO<G=!(1QN!(/.>>
MG\ZQ=[W-$S@`V4P1T;-=EI@=K.,-V&/P[5R(&$VD+G/I7:6S;8!@9^3.*ZJW
M0RBR2215R<UG2WQ9B$CW'V[U8N3N(1>.YQ4/$('J:Q3-"M)J%PI ,14?6D6^
M9C na C/M3[DPQH6N' ] !UK,CG@:;$1;)Z9%:I)H5[&W!.& !J>2 3QXYY%58$
MW ..,5HP-\H!ZBL=GH6SGWC:"X<`?,HXIU[I9BMXY=Q<R)^\;J5;_"MJ^LDE
M(E7AJH%94&"@?'>MO:$*-S&M;=QO)SL88STS5WP])MU(HPW8C; /K3IDEE'.
M0%/8<5!;`6FK03;258X91[\53ES1:%:VQT<:)(0<Y63GCL#S42QA;D*PSL(P
M31;2^;$`I"@$* .F.W\J)6 *MD<=37'KL;$6HKL=6C$C9R#M&314H8R,P+.K
M#\J*I72!G*S8"+M;!QSBM[P9M,\J@ 8`.36&V?E<=,<XK3\)'=?39;&4_K79
M47NLYEN=+>*0SK+N9,[@H!Z>]5W0&VE.W 4$[N>U33SNK;=C.!R=N.F*8T2L
MLG&\$9&><<>E<<FM#5'$6JM]J"R '#D<5UL)VVO)Y"\BN5M<MJ/S`@F0\>E=
M; 3L7)[5TU.A"*Z@`ECR#51[A4=Y'(.P$@59N(L(S!03GZ8K*FMMS[CD#T/(
M-9I(L0V<\MFFI3?,'8 na J.JCL:S%B9[M!$-YW`9 K?MII@"GGF-?1?2IPZ*24
M!9CQFK]I;2PN2Y-:H55E;D^U2#<I)P>*;:@[SNZD5))A>IK%EK<FBESU[4UX
M na V2.GI5=9"K''(JQ$5<C)_#-)L=BI/&@C.T?=Y(K,O%VKO0Y*$...XKH+B%&
M0C:1GNHK%NX0@*$\\BK6C"+4D)I4X*1[BQ*D!1CCKG_&M4*)%9) -N<$'K7/
MZ.?W=S%M) .T^X[5K%BSD\?,<9SU]ZFHO>"+T)GM=QZ MW"G%%*V](PS$ YQ
MDC-%9W8SECCR%.>H)K3\*92\<CO&?\]:S na I^S'C("]/3FM3PJ#]J<*0"5XS7
M=4^!G,MSHVB*,79!(O;#8(]L?_7I#N+[BI (`P<>_I]:E5F$Q#[<``C;FD$K
M&5D$><8R=V/RK na NS9'#6RL-3(QRKD'VYKJ8CB-<^E<W$NW7Y`V03(W%='G `
M[5U57JB(HD95=<'G-1-;(R '@]J<LF0`1TJ1,'@5BV6DT5OL()R1^5.6VV\#
M'X5:(XX;\Z:[@#&WFBX"+&%3G\#4$K?-@]:<\IP3_.J<LGF/\IQVH*BF22$D
M';^=,68Q'[V:HS7!M_EDW#TS53SY[ALQIM7^\QJU3N@<E<WSJB+'A0/<8ZU1
MGE^TL,_+Q5 1R @L^<G'`I)3QNR>*I0%S)$B!UEQG QS]*O;LRAAT)W#/85F
MM*1&'#'!Q5^SG"PKA69<X4TYK2Y,7=FD0TLK*QP.H'';_P#714*<Q(TF>A&_
M/TXHK"Q=CGQ na 1'=DC:.GK6IX5XU!\9SM_2LHAE4!@1VYK6\*J3?L/]@FNRI\
M#.9;G4F$^<9,J=^!@CI3(+617>28@%CP`<X%)=^7#^]DC#[4YYP"<\9HB8MC
M"JI4XRC9![UPO8V1RC6W_%2L%'RJV[K[5M'&WM4!A(UB:1^ZX'.>]/<;7/\`
M6MI.]@2L#'YL"I%8`\=J@?\`A)Z4O&[Z]:AHT+(8BHI)!SFFD[5X/%5W;#=R
M#ZTK#2'RN0G3CVJ %1\Q^M!.XX[56N'(; S@=:N*N.3LAUS-YVW=T!X&*B9L
M_='!YZ5')(B?>_G4"W3N<0QDX[FME'30P>NY-.!MR6*@#O5.ZO na 25^]D<D=Z
ML-;O(H,\N/8=*K3!( #&?GZ U40DK;#Q(9(`Q3@@XZU;TJ3?)Y2$!=I(SV-9
MQ>54#-P2,_6K6E\R^8F.`,CH33FO=)@]3>\N5+??&X9&<_*!@@T4[3I"&:)\
MX R U%<=VC:R,._4_;[O;G:)FQCG^(\5H>%1B^?L<8'OQ6'YK Y;G'J>IKH/
M!_SW<\A([<>F<UUU':#.=;G22/$?,,Y'DA.?0YS3$:&2./[,%6,-]W;M['MV
MJ69%,I1U8*P!##L0>WZ&HY(TC$05RQ+Y)/?@^E<+V-5N4Q;B2[E?G(XZY[FB
MXMR1]T>@YZU9CVF68!OF!Y7TZXJ5@"3N(./TK6.Q+>IB2* ,8Y%,SC!K0N80
MQRO7VK+9P PZ$''/UI[FD63$Y^7I43*2.N*3S<'UQ3#*,#'.:5F:)@?E)(X%
M59SA,@>M/>?=Q_LY%1,=Z8/;Y3[5I%$2=S'.Z>93GZ\U>3=&I6)?>A;<+)GI
M]*OQJ%7!&>*UE(RC$IQ6LDQS(^*D:TCC&."W8U9?:O!/(&5^E5;F;!QU['ZU
M-VRK(@GB#9&_!QP,5!:2-!<`ISR/QJ:9RVYR0#VJKNPWR&M%JK$;,ZJ+RXTW
MH&D+=#[451L]\=LN90QR0,GD"BN-K4W2N<]RW4_E75^"TVQS-V9@/?C_`/77
M)PA0W4]*['PVN-'.Q2QD9ONMM/8=<^U=-=^X<T=SHOM*;S%G#@;L9YQZTR1P
M8^.6ZC(Z54C612A<$G:003DX[<]Z;,TBQY5)"#P=K $]?>N'J:I%6[N&L[A;
MU1NC4[)MH_A.,'\#6L-K1"1>=PR".]54/F!EFV%2HW#(]!UJE%.=$?RICNLG
M/R.>?*;T/M[UI!WT%)=35:/<"#R:Q;VS\HAF&5+'+>@-;R[9(PR,<'H0>*BD
MC8 na J0&'\JT$G8Y%RR3,C,3V^OH:878 <G na YKH;FQ5F#!3FLN[MB7*J,!D(_$
M?_KJDU?4JYF-(#C#<YX/I4;2E>01\W!'K39(Y-N=I8 8-5_GE8!%;<3TQ6R2
M(<B\)0RA>AIXF([_`$YK,/FHY R"#DY]JG\PX#'C-#B na YBU++E >?3\*K2L)
M';!Z,0*<S%A na MR?2JT na PY()&#0D)LD&=I7N.A]::1@]CSP,5-C"C.,MVJ2SM
M3<S%\81&&/K3;LK na M31\N+[#;LR?.P)(YHI=18"!8H>JR$D#.3QU-%81NT;W
M2.?<!%VD<UV&DK+I^E0H^%<C>0X)')S@>_-0>'=)CA2.ZNE$DA7<JXSLST_&
MMJ0[IY"K na +N&01["IK5$U9&,4[D/^MG<R !5&!NXQQZ_C3YMJQH0Q)/J>E/^
M;)#!6XQGD#'K56XR\6T0(3QUQBN9.YJ*4=\J`,9[].E(JPH`C\AOX0N[([C'
MI4EK"SOLW ;$'']*C*;)6$C$%.1M^E4,K0&72R#9LT]D3EH<Y9/=?\*VK2XA
MO8O,AD#H>OJ#Z$=JS1<%/D7:I8_>8<<=JC%O$[&>-VMKA<9DC/7ZCH:KG[DN
M)K3)QGTJE/"';)XI/[1N(1_I$(D7_GI <_FO7\LTP7<=R-]O(' X('4?44.;
MW*A!,K3V<>XMM&3P<?Q?6JK1JH8'MT]:NRR na G((!'\ZIS']ZW.0.*I3;-E3L
M94]F924ROS$8XP1^-9S;H-\,F?W;%6'H:W4C>>?RH1ND!R2>B>Y_PK0^QVL-
MH8)8RQ8YDD(Y)]2:U]KR[F$X*_NG)AAY na 0.>2.M/3$N0V!U )Z5KSZ#&[*4=
MD;&0N. 3TIUGHRQ2F69]ZH20K<=.]7[:%KF?(RBVGS;E+!2." 3R16U9VZ0#
M!&0C'"X!]?Z4EQLN9&920J*. na QVY[41R na R%@K' V]*QE-R1K&*0]H!(Q*;3G
8GI_GVHJ"5@(U'1U.`"W;\/PHI:CLC__9
`
end